Nejčastější past: kupovat v euforii, prodávat ve strachu
Většina investorů nedělá největší chyby kvůli tomu, že by nerozuměla trhu. Dělá je ve chvíli, kdy emoce přebijí plán. Když trhy rostou, mozek má tendenci přikrášlovat budoucnost a šeptá: „Naskoč teď, než bude pozdě.“ Když trhy padají, přepne do režimu „zachraň aspoň něco“ – a svádí k prodeji v nejhorší možný moment.
Dlouhodobě přitom obvykle dává smysl opak: nakupovat disciplinovaně i v nudných obdobích a v propadech spíš přemýšlet o tom, zda dokupovat (podle plánu), než panikařit. Pomáhá jednoduché pravidlo: rozhodnutí nedělat podle pocitu dneška, ale podle cíle a horizontu.
Nejúčinnější „lék“ není předpověď trhu. Je to plán, který zvládnete dodržet i v období, kdy se vám to vůbec nechce – a který počítá s tím, že volatilita je normální součást investování. Když máte plán, trh se může hýbat; vy se držíte postupu.
Typické chyby
Tyto chyby mají společného jmenovatele: krátkodobá úleva. V ten moment se cítíte „aktivní“ a máte pocit kontroly. Jenže investování často odměňuje pravý opak – trpělivost, jednoduchost a schopnost nezasahovat zbytečně.
FOMO typicky vzniká v euforii, kdy vidíte rychlý růst a máte dojem, že „ostatní už vydělali“ a vy jste pozadu. Panické prodeje naopak přichází ve strachu, kdy mozek hledá rychlý únik z nepříjemné situace. Časté změny strategie jsou zase snaha najít dokonalý systém, který nebude nikdy nepříjemný. A srovnávání s ostatními? To umí z dobrého plánu udělat nekonečnou honbu za cizími výsledky.
Za těmito chybami často stojí i jednoduché myšlenkové zkratky: přeceňujeme čerstvé události („teď to padá, bude to padat dál“), kotvíme se na nákupní cenu („prodám, až se to vrátí“) nebo hledáme jen informace, které potvrzují náš názor. První krok je tyto vzorce poznat. Druhý krok je nastavit si prostředí a pravidla tak, aby bylo těžší dělat impulzivní rozhodnutí.
- FOMO (strach, že mi ujede vlak)
- Panické prodeje při poklesech
- Příliš časté změny strategie
- Srovnávání se s ostatními místo vlastního cíle
- Snaha „dohonit ztrátu“ rychlým riskem (typicky po nepovedeném obchodu)
Co pomáhá v praxi
Nejde o to být „bez emocí“. Jde o to, aby emoce nerozhodovaly za vás. Nejlépe fungují jednoduché kroky, které se dají držet roky.
Začněte cílem a horizontem: proč investujete a na jak dlouho. Když tohle nemáte jasné, každý pokles vypadá jako katastrofa. Pro nastavení rizika pomůže investiční dotazník. Automatizace (např. pravidelné investování) pomáhá odstranit neustálé rozhodování „kdy vstoupit“. Rezerva je pojistka klidu – když víte, že zvládnete nečekané výdaje, je menší tlak sahat na investice v nevhodnou dobu.
A nakonec informační dieta: čím víc sledujete krátkodobý šum, tím víc budete mít chuť zasahovat. Pro většinu lidí je dlouhodobě zdravější číst méně „hype“ zpráv, ale rozumět základům (riziko, diverzifikace, volatilita, horizont). Výsledkem je klidnější hlava a vyšší šance, že svůj plán opravdu dotáhnete.
- Nastavit si cíl a horizont
- Automatizovat (např. pravidelné investování (DCA)) – pokud dává smysl
- Mít rozumnou rezervu
- Číst méně „hype“ zpráv a víc základů
- Nastavit si jednoduchá pravidla „když–tak“ pro poklesy (aby rozhodnutí nebylo impulzivní)
Nejčastější omyly v myšlení (kognitivní zkratky)
Když se řekne „psychologie investování“, často to zní abstraktně. Ve skutečnosti jde o několik opakujících se zkratek v myšlení, které má téměř každý. Nejsou to „chyby charakteru“. Je to normální reakce mozku na nejistotu a riziko.
Dobrá zpráva je, že tyto zkratky nemusíte porazit vůlí. Stačí je poznat a nastavit si postupy, které je obejdou.
- Ztrátová averze: ztráta bolí víc než radost ze zisku, proto lidé často prodají příliš brzy nebo naopak drží ztrátu příliš dlouho.
- Recency efekt: poslední měsíce přeceňujeme a máme pocit, že „to tak bude pokračovat“.
- Kotvení: upneme se na nákupní cenu nebo na historické maximum a podle toho děláme rozhodnutí.
- Potvrzovací zkreslení: vyhledáváme hlavně informace, které nám dávají za pravdu, a ignorujeme varovné signály.
- Nadměrné sebevědomí: po pár úspěších máme pocit, že „už to umíme“, zvýšíme riziko a dřív nebo později narazíme.
Krizový plán na poklesy (co dělat a co nedělat)
Největší chyby se dějí ve stresu. Proto pomáhá mít dopředu krátký „krizový plán“: co dělám při poklesu a co naopak nedělám nikdy. Tím se vyhnete rozhodování ve chvíli, kdy jste rozhození.
Krizový plán nemusí být dokonalý. Má být jednoduchý, aby šel použít okamžitě.
- Když trh klesne, nejdřív si připomenu cíl a horizont (jestli se něco opravdu změnilo).
- Nevypínám plán jen proto, že se cítím nepříjemně (emoce nejsou signál k akci).
- Pokud mám pravidelné investování, pokračuji; pokud chci přikoupit, dělám to jen podle předem daného pravidla.
- Kontroluji, zda mám rezervu v pořádku; pokud ne, řeším nejdřív rezervu, ne trh.
- Velká rozhodnutí dělám až s odstupem (např. „nejdřív se vyspím a rozhodnu zítra“).
Příklad
Příklad pravidla: „Pokud hlavní portfolio klesne o 15 % a moje rezerva je v pořádku, přidám mimořádný vklad. Pokud klesne o 30 %, přidám ještě jednou. V mezičase nic neměním.“
Mini-checklist před každým velkým rozhodnutím
Tenhle krátký seznam si můžete uložit a použít pokaždé, když budete mít chuť „něco udělat“. Často zjistíte, že nejlepší rozhodnutí je nedělat nic a držet plán.
- Změnil se můj cíl nebo horizont? Pokud ne, proč bych měnil strategii?
- Dělám tohle rozhodnutí kvůli plánu, nebo kvůli pocitu (strach, chamtivost, závist)?
- Co je nejhorší realistický scénář, a přežiju ho s touto velikostí pozice?
- Mám tohle rozhodnutí napsané v pravidlech? Pokud ne, proč ho dělám právě teď?
- Pokud bych to samé měl doporučit kamarádovi, řekl bych mu to samé?
Upozornění
Vzdělávací obsah. Nejde o investiční doporučení.